Lublaň 11/13

Tak občas by asi neškodilo si dopředu něco zjistit :-D. Já čekala město velikosti Budapešti s rozlehlým nábřežím a bohatou architekturou. Plečnikovy stavby sice vidíte skoro na každým kroku, ale ono těch kroků po centru zase tolik neuděláte :-D.

Lublaň je moc hezký a zajímavý město, ale na návštěvu by nám stačil jeden den. 

Krásný je, že se Lublaň nebála a do centra úplně zakázala vjezd autům. Díky tomu je její kouzlo ještě větší. Oproti tomu se všude dostanete na kole. Systém cyklostezek je tu opravdu dokonalej. Bylo to v pohodě i pro mě, a to na kole do města odmítám. Navíc půjčení kol je tu zdarma. Stačí se zaregistrovat tady. Za registraci zaplatíte poplatek 1 Euro a pak už si kola půjčujete zdarma. Vždycky na hodinu, ale to po Lublani úplně stačí. Doporučuju stáhnout jejich aplikaci, kde vidíte všechny stanoviště i s počtem kol. Občas se vám může stát, že zrovna v místě, odkud chcete jet, žádný kolo nebude. V aplikaci to zjistíte dopředu a najdete si tam nejbližší další kolo.

Co v Lublani navštívit

Mrkněte do prej nejvýznamnější Plečnikovy budovy - Univerzitní knihovny. Pustí vás jen kousek a za zády vám bude stát nervózní vrátná, ale stejně tam nakoukněte.

Trojmostí nebo Tržnice jsou další známý Plečnikovy stavby, který nechcete minout. A podle mě to ani nejde, Lublaň je fakt maličká.

Určitě si vyjděte nebo lanovkou vyjeďte nahoru na Lublaňský hrad. Zvenku hrad, zevnitř systém betonových zdí, schodů a železných nosníků. Za mě hodně zajímavý. Prochodit to tam můžete volně, jen do některých konkrétních částí se platí vstup. Když budete bloudit dostatečně dlouho objevíte uvnitř i neplacený WC :-). My jsme původně chtěli na věž, miluju výhledy, ale nakonec se nám nechtělo platit 13 Eur, když dole pod věží byl taky krásnej výhled. Více info tady.

Místo toho jsme si vyjeli výtahem na terasu Nebotičniku. To je slovinsky mrakodrap 😊 Svýho času jedna z nejvyšších budov v Evropě. Dneska už byste ho ve městě přehlídli. Ale výhled je z něj krásnej. Jen opatrně s výběrem drinku, doporučuju něco osvědčenýho. Kdysi jsem dostala radu , že si mám dělat život zajímavější tím, že si z lístku objednám něco úplně neznámýho. Tak pro ty, co mají stejně praštěný nápady jako já - basil spritz je hnusnej. Ale kafe mají celkem dobrý 😊

Luboš si dopředu zjistil, že ve Slovinském národním muzeu je výstava modelů Plečnikových staveb, a to i těch, který nakonec nepostavil. Já na muzea nejsem, ale tohle mě docela zajímalo. Pán na pokladně byl moc milej, dal nám studenskou slevu a když jsme zaplatili, tak nám oznámil, že část muzea je ale zavřená, protože se tam připravuje expozice Plečnikových staveb a že už to sice mělo být hotový, ale že to nestihli. Neuděláš nic 😊 Na konci měli aspoň hezký žlutý autíčko. Jinak nuda. 

Jídlo

Někde jsem četla (a teď už to nemůžu najít), že Slovinsko má hodně přísný normy na potraviny co se týče konzervantů, éček a dalších fujtajblů. A musím říct, že na jejich jídle je to poznat. Zašli jsme si v Lublani do městský tržnice, dali si u stánku s největší frontou grilovaný olihně s chlebem a bylo to tááák moc dobrý. Ještě teď se mi sbíhají sliny, když si na to vzpomenu :-D. I ovoce a zelenina jsou tam super. Takový nějaký víc opravdový. Šišatý, špinavý, ale voňavý a šťavnatý. A taky tam mají stejně luxusní burky jako v Chorvatsku. 

Jejich nejvyhlášenější dezert je kremna rezina. Vypadá krásně, dali jsme si ho při odjezdu, čerstvej z pekárny hned venku u stolku. A moc nám teda nechutnal. K zážitku to asi patří, ale já bych ho klidně vynechala.

Co ale můžu doporučit je zmrzlina. Mají ji na každým rohu a je boží, luxusní a ňam. Mně se nejvíc líbilo ve VIGÓ, ale zklamaný nebudete nikde. 

A protože ochutnáváme rádi, zajeli jsme si ještě večer před odjezdem do parku na Hot horse. Fakt koňský a fakt zatraceně složitý na objednání, když nerozumíš :-D. Radili nám i lidi z fronty. Ale stálo to za to. Výbornej burger jak hlava :-D.

V Neubaru měli zase nejlepší espressotonik, co jsem kdy pila a taky super oranžovej koktejl, co si nepamatuju název ani obsah. 

A pak už byla tma. Po soumraku je Lublaň snad ještě krásnější. Počkejte si taky, až se rozsvítí všechny ty světýlka a lucerničky a pak si projděte nábřeží. Je to jak pohádka. 

Pomalu se blížíme ke konci naší cesty, ale ještě nás čekaj Slovinský Alpy. A o těch zase zítra :-)...